Jde nemít čas?

Co znamená tento výrok? Přijde mi, že v dnešní době se více a více snažíme vypadat jako vytížení, oblíbení, všehoschopní, zkrátka posilovat obrázek sebe samého, vytvářet zdání něčeho jiného, než ve skutečnosti je. Nemít čas není možné. Samozřejmě se někdy nekupí více věcí, ale logicky, času máme všichni stejně. Je to jen o tom, komu a čemu ten čas investujeme, kam upřeme svou pozornost. Hlavním aspektem toho, že někdo „nemá“ čas je to, že nemožnost něco dělat se svou situací nezáleží na něm, ale na nějakém vnějším nepříteli. Smyslem konzultací je uvědomění si toho, že nic takového neexistuje, nemít čas je konstrukt, který je v naší hlavě a který říká, že to co se děje, je možné házet na ostatní, není to moje vina. S klienty si často projdu uvědoměním toho, že ve chvíli, kdy oni vezmou zodpovědnost za svůj život a alokaci času k činnostem, které si prioritizují, tak uvidí, že rozhodnutí mít či nemít více času je spíše na nich, než na čemkoliv mimo je. Mám za to, že první krok k tomu, být v životě spokojenější je vzít za něj zodpovědnost, říct si, já jsem pánem svého života i času. Pokud já „nemám“ čas, tak je pánem mého života a času někdo jiný, někdo druhý mě ovládá a tomu já naslouchám víc než sám sobě. Často obyčejné uvědomění si (a verbalizace) toho, že já mohu (mám moc) ovládat sebe a směřovat svůj čas vede k tomu, že se člověk skutečně začne více zajímat o to, co by chtěl a ne o to, do čeho ho druzí tlačí.