V dnešním článku bych se zamyslel nad tím, co nejčastěji vnímám jako cestu k dobré budoucnosti, cestu ke změně. Je tím dostatečná schopnost představit si budoucnost, která nastane, když se budu chovat určitým způsobem, a co je důležitější, vědomé rozhodnutí, že takovou budoucnost chci. Vědomé rozhodnutí je to, co nás odlišuje od zvířat, ta dělají jen to, co jim říkají pudy, to co je pro ně nebo jejich rod výhodné, nedovedou se rozhodnout spáchat sebevraždu ve jménu konstruktu nějakého boha nebo nebudou trpět pro nějakou podobně vykonstruovanou realitu, která by přišla po smrti. Často se setkávám s tím, že pokud si člověk dostatečně představí co by chtěl, tak se mu lépe rozhoduje o tom, jestli je pro něj současný stav uspokojivý a jestli to co teď dělá, vede k té budoucnosti, kterou si vybral. Je zvláštní, že spousta lidí žije přítomností, ale už si neuvědomuje, že to co, dělají, nevede k lepší budoucnosti. S klienty často pracujeme na tom, aby se zamysleli nad tím, jestli to co dělají, opravdu vede k tomu, že jsou nebo budou šťastní.
Pokud si člověk dostatečně představí co by chtěl, tak se mu lépe rozhoduje o tom, jestli je pro něj současný stav uspokojivý
Může se to zdá jednoduché nebo paradoxní, ale velmi často člověk dělá něco co ho k lepšímu životu nebo změně nepřivede a to jen kvůli tomu, že si to neuvědomuje. Bohužel není to tak banální, jak to zní. První krok, který obvykle děláme, je, že se snažíme přesně definovat kroky, které povedou k tomu, že spokojenější bude, tohle vede k imaginaci cíle a budoucnosti, protože ve chvíli, kdy jsme konkrétní, tak vidíme jasněji to, co v přítomnosti děláme a co bohužel nefunguje. Druhým krokem je to, že zkoušíme, aby klient už na sezení pocítil změnu, aby se nazval tou vlastností, která mu chybí, nebo kterou by chtěl vylepšit. Moji zásadou je, aby vždy už na sezení klient zažil něco jiného, nemyslím si, že odcházet z konzultace s kupou úkolů, aniž by člověk zažil něco nového, je to ideální. Ve chvíli, kdy člověk je schopen nazvat se jinak než doposud, tak je na dobré cestě posunout i v skutečnosti. Řetězec, který vede ke změně je následující: změním myšlení, to změní moje jednání, to změní skutečnost, která se mě děje ve světě. Je to základ kognitivně behaviorální terapie.
