Problémy s problémy druhých

Často se setkávám v individuální supervizní a koučovací praxi, že lidé mají problémy s druhými lidmi. Respektive, že si nemyslí, že oni sami mají problém, ale že ten druhý má problém a kvůli tomu mám problém i já. Je to zvláštní situace zmatení vnímání a vhledu do problematiky „problému“. Konkrétní situace ze vztahové roviny – matka neschvaluje přítele své dcery a tak se ho snaží všemožně očernit a odehnat. Dcera si myslí, že matka má problém a proto se chová tak jak se chová. Druhá situace – žena navštěvuje rodiče svého přítele, ale nesnese se s matkou, jelikož je jí různými způsoby chování nepříjemná a myslí si, že pozná, že je jí nepříjemná. Přijde mi dobré zamyslet se nad tím, že problém existuje někde mezi těmito osobami,  že není jen na jedné nebo na druhé straně a – co je zásadní – každá strana se toho problému snaží zbavit – po svém. Tento způsob externalizace problému může být přínosný pro lidi a vztahy, kde se dva či více osob snaží dosáhnout nějakého společného řešení či cíle. Uvědomit si, že i ten druhý se snaží zbavit problému, ale bohužel jiným způsobem –často takovým, který mně samotnému může vadit. Důležité je vědět, že neznám vždy všechny příčiny a důvody – a ani nemusím. Pokud si uvědomím, že můžeme jít naproti společnému řešení, někdy je možné jít každý svou cestou a společného cíle dosáhnout. Konkrétně může pomoci třeba otočení předpokládaného scénáře. Matka bude naštvaná, když přijdu s přítelem na oběd, protože ho nemá ráda a proto budu naštvaná i já – a proto bude naštvaná zákonitě i matka, jelikož uvidí, že na její „pomoc“ (matky mají vždy pravdu) budu reagovat podrážděně. Pokud si zahraji takový experiment a zachovám se jinak, než očekává – ne naštvaně nýbrž spokojeně – je možné přerušit zacyklení problému a můžou zvítězit obě dvě strany. Pokud se matka chová přezíravě, nemusím se chovat stejně jako ona, mohu se pokusit zachovat lépe a tím ji nedostanu do toho, co očekává, že se stane a už i to často stačí k tomu, aby druhý člověk přehodnotil názor. Často to ale může být běh na delší trať a tímto přístupem se minimálně já vnitřně nastavím na jiný mentální vzorec a problém matky přenechám jí, protože mně už nebude její přístup tolik znepokojovat.