Kolikrát jsme toto sousloví za život slyšeli? Nejspíše mnohokrát. Samozřejmě dobře míněno, každý kdo tohle říká se nás snaží buď nabudit, utěšit, potěšit, podpořit, uchlácholit, cokoliv si vzpomenete. Ale jistě je to míněno a mířeno dobře. Může to mít ale vedlejší účinky. Bohužel ano. Setkal jsem se na zajímavé konzultaci s klientkou, která od svého partnera slýchává často tohle “podpoření”, protože si mu často stěžuje, jaké příkoří zažívá v práci a partner neví co jiného by jí řekl. Problém je v tom, že ona nepotřebuje slyšet nic a když slyší jen to, že to zvládne, tak žádnou podporu nezíská, jen to, že ona zkrátka vše MUSÍ zvládnout, jinak bude něco špatně. Ona by ale potřebovala slyšet, že to bude v pořádku, i když to nezvládne. Slyšet, že ne vždy je třeba všechno zvládnout a že i přesto tady náš blízky pro nás bude. Cestou je samozřejmě komunikace. Naši blízcí to s námi zpravidla myslí dobře, bohužel se to ne vždy setká s úspěchem, ale jak jinak než od náš se to můžou dozvědět?