Zamýšlel jsme se nad využitím systemických principů v rámci párových konzultací a efektivity na řešení zaměřeného přístupu v práci s páry. Obecně se dá říci, že systemika je stejně efektivní pro dvojice i pro jednotlivce, jelikož je zde možno vytvořit prostor “jen pro ty dva”, stejně jako pro jednoho, což se nedá úplně říci o skupinových či týmových supervizích, kde je zaměření supervizora rozprostřeno mezi více lidí a témat, čímž jsou do jisté míry systemické principy ne li popírány tak minimálně zbržděny. V párových konzultacích se snažím vždy dávat důraz na vyváženost rozhovoru, protože když je mým cílem udržet komunikaci mezi dvěma, obvykle rozhádanými lidmi, je to úplně jiný formát, než když jsem v individuální konzultaci a soustředíme se více na konkrétní téma, než na komunikaci samotnou. Dle mých zkušeností je při párové konzultaci nejdůležitější vytvořit prvek, který funguje jako hromosvod, protože obvykle dialog dvou lidí nefunguje a to co potřebují je říkat věci třetí osobě, která může fungovat jako hromosvod nevyřčených konotací, které druhá strana může v promluvě slyšet. Takto tyto nevyřčené a potenciálně nebezpečné spouštěče nekoncí na hlavě jednoho z partnerů, ale u supervizora, který tím, že nemá žádné osobní zangažování v této situaci, nemá důvod, aby se jich zalekl nebo na ně reagoval. Pokud se podaří první bariéru zlomit, zaměřit se na to co jedna strana říká druhé, zbavit se údajných konotací, které ale v promluvě často nejsou, otevírají se dveře do toho, abychom za slovy slyšely to, co je skutečně zamýšleno. V tu chvíli je úlohou supervizora zejména to, aby udržel vyváženost rozhovoru mezi dvěma partnery a dle systemických principů nechal oba dva, aby si svou cestu našli sami, respektive společně. Čím více nechám iniciativu na účastnících konzultace, aniž bych sám přinášel nějaké nápady nebo názory, tím hodnotnější bude výsledek konzultace, protože cokoliv, co si člověk sám vymyslí nebo zaslouží má mnohem větší cenu a hodnotu než to, co je člověku dáno.
Hromosvod v párové konzultaci
