Dnes bych se rád zaměřil na rozdíl mezi přesvědčováním a vysvětlováním. Často se mi stává, že se v praxi setkávám s klienty, kteří v komunikaci se svými bližními, kolegy nebo kýmkoliv jiný zažívají pocit nátlaku a diví se, proč tyto tlaky vznikají nebo proč je tak vnímají. Z mé zkušenosti vyplývá, že hlavním důvodem nedorozumění v komunikaci je spletení pojmů kdy přesvědčuji druhého o svém pohledu a kdy ho vysvětluji.
Myslím si, že základním stavebním kamenem v komunikaci s druhým, v kontextu přenášení svého pohledu na druhého, je zásadní uvědomit si, v jakém módu diskurzu se právě nacházím.
Z mé zkušenosti vyplývá, že hlavním důvodem nedorozumění v komunikaci je spletení pojmů kdy přesvědčuji druhého o svém pohledu a kdy ho vysvětluji.
Zásadním pohledem je fakt, že pokud jsem o něčem přesvědčen, nemám důvod druhého přesvědčovat, ale pouze vysvětluji svůj pohled, jinými slovy, svůj pohled mám jasně daný, vydefinovaný a nic mě nepřesvědčí, že bych ho měl měnit. Teď to nemyslím negativně v tom smyslu, že se se mnou nedá bavit a že bych nebyl schopen názor změnit. V tuhle chvíli je kontext promluvy takový, že chci druhému přenést svůj názor tak aby věděl, co jsou moje motivy a záměry. Pokud se držím svého přesvědčení (v dobrém smyslu), potom jsem s druhým v komunikaci, kdy mu svůj postoj vysvětluji a nemusím se obávat toho, že mě druhý dokáže zmanipulovat k tomu, abych svůj postoj změnil. Na druhou stranu, pokud o svém pohledu přesvědčený nejsem, potom jsem v módu přesvědčování a ne vysvětlování a v takovou chvíli vzniká frustrace z toho, že mi druhý může můj pohled vyvrátit. Nejsem pevný ve svém pohledu a proto jsem přesvědčitelný druhým k tomu, abych pohled změnil. Opakuji, že není nic špatného na změně názoru, teď jsme ale v kontextu toho, že potřebuji druhému svůj názor přenést, aniž bych se dostal do situace, že můj názor bude druhým nabourán. Pokud bychom se drželi toho, že když jsme o svém názoru přesvědčeni a zůstali u vysvětlování, tak bychom se nedostali do hořkosti z nepochopení či přesvědčování od druhého ke změně pohledu. Pouze když v našem postoji pevni nejsme se může stát, že nás druhý ke změně přesvědčí. Vždy je tedy důležité si kontext vysvětlování a přesvědčování uvědomit a vědět, jak na tom jsem a co dělám, protože potom budu čitelný pro sebe i pro druhé a nezažiju dojem či pocit z toho, že mě druhým přesvědčí o něčem, co sám nechci, protože vím (jsem přesvědčen) o tom co chci.
